Zastavit se v proudu klidu

spruce-1018606_960_720

Je neděle sedm hodin ráno, probouzím se, přináším si sklenici chladivé vody, otevírám okno a vracím se zpět pod velkou péřovou deku. Poslouchám šumění deště, kapky dopadající na okenní tabulky a vzdálený zpěv ptáků.

Užívám si klidu, kdy svět kolem mě ještě spí. Klidu deštivého rána, ale také uvnitř sebe. Miluji tyhle okamžiky…Zastavit se uprostřed lesa a poslouchat ticho, nechat se unášet hudbou během jízdy vlakem, vědomě se propadat do hlubin spánku…

Jsou to okamžiky, kdy vím, že se potkávám sama se sebou. Kdy myšlenky utichnou a zůstává jen vnitřní ticho. Na chvilku mizí všechny interpretace světa, analýzy chování druhých lidí, posuzování a hodnocení. Zůstává jen vnitřní klid. Svět se stává mnohem zřetelnější, krásnější a skutečnější.

Na chvilku…a pak…na lesní cestě se objeví štěbetající pejskaři, vlak dojede do cílové stanice a v neděli ráno přeci jen vylézám z postele.

Na józe si během závěrečné relaxace, šavasány, říkáme, že stav maximálního uvolnění a klidu nám je kdykoliv dostupný. Jen si na něj v ruchu běžného dne vzpomenout. 

Nikola Hauserová
S láskou a zájmem se věnuji koučování. Bezpečně vás provedu horským terénem vaší zvolené cesty za sebepoznáním. Ráda s vámi objevím dary a možnosti, které v sobě skrýváte, abyste mohli svůj život tvořit k obrazu svému. Přečtěte si můj příběh.
Komentáře