Tržnice sobotního rána

po dešti

Dnes se Liberec probudil do pořádné průtrže mračen, pravého slejváku a hromobití, které se dle síly hlasitosti muselo odehrávat přímo nad naším domem.

Brzy poté…bouře se uklidnila a já mohla vyrazit ven a do sytosti si užít nejen brzkého sobotního rána v centru města. Známá místa a uličky. Po bouři časně zrána však mají svou neopakovatelnou atmosféru. Ticho, kapičky vody ještě zachycené na květech šeříků a hlohů, vzduch voní čerstvostí a pak úplný opak. Místa, kde to v sobotu ráno žije. Trh. Vůně bylinek, zeleniny, úsměvy trhovců a lidé se tu hemží jako včeličky při práci.

Je zajímavé, že jsem tu ještě nikdy nenarazila na nikoho, kdo by se mračil nebo bručel na ostatní…zatímco v obchoďáku je takových lidí habaděj. Tady se všichni na sebe usmívají a mají radost se zelených úlovků, z jahod od Mělnicka, z nakoupených sazeniček a někteří jako já jsou nadšení, že se tu už prodávají i řezané květiny. Nechala jsem se touhle farmářskou atmosférou strhnout a s květy v ruce jsem se ještě hrdě vydala pro čerstvé máslo do sýrárny a tmavé housky do pekárny. Hotová městská sobotní idylka.

Moje poetická duše si myslí, že jsou věci, které nás lidi navrací zpět k lidství. A takovéhle farmářské trhy jsou jednou z nich. Přirozeně je nám to mnohem bližší než nakupovat v neosobních supermarketech, kde se alespoň já často cítím zahlcená a ztracená.

Vyražte si to příští sobotu otestovat sami. Třeba se potkáte s něčím mnohem větším, než je zelenina…
Vaše Svoje Nikol

Nikola Hauserová
S láskou a zájmem se věnuji koučování. Bezpečně vás provedu horským terénem vaší zvolené cesty za sebepoznáním. Ráda s vámi objevím dary a možnosti, které v sobě skrýváte, abyste mohli svůj život tvořit k obrazu svému. Přečtěte si můj příběh.
Komentáře