O jednom malém velkém stěhování na místo, kde se nacházejí poklady…

jaro2

Tak už zase. Balím kufry a krabice a chystám se na stěhování. Tohle je jubilejní, už desáté v mém životě a určitě ne poslední. Každé z nich bylo specifické s příslibem nového začátku. I tohle je. Tentokrát poprvé do svého bytu…sama se sebou…sama za sebe…sama se svým prostorem.

Jasný nový začátek. Obrovské pole otevřených možností. Příležitost vytvořit vlastní rituály. Možnost znovu se potkat se svými věcmi a rozhodnout se, co ještě chci a potřebuji a rozloučit se se vším nepotřebným. Vyčistit prostor – vnější i vnitřní.

Nebylo to to, co bych si prvoplánově přála, ale věřím tomu, že nic se neděje náhodou a tohle vědomí, že je to tak správně ve mně udržuje zvláštní klid a odhodlání, že všechno bude ok.

Navíc vnímám, že to mám vše za odměnu. Proč? Asi tak na začátku dubna jsem si sestavila seznam svého ideálního bytu. Netroškařila jsem a trochu jsem si s tím pohrála a připsala jsem i věci, které se mi zprvu zdály neuvěřitelné, ale jak už jsem se v minulosti několikrát přesvědčila, Vesmír přibalí to, co si objednám. Tak proč to nezkusit.

Takže jaký měl být?

Musím se do něj zamilovat. Získat tenhle pocit z místa, kde budu trávit své dny, byl nejdůležitější.
V cihlovém domě, nejlépe ve vile. Liberec je plný nádherných vil s historií v překrásných čtvrtích
Blízko centra
Nevybavený…prázdný pro mé rozmary, barvy, kreativitu a nápady
S ledničkou, pračkou (a tu jsem považovala fakt za bonus), troubou a sporákem
S internetem zdarma (a to už jsem si vyloženě dělala legraci)
S nízkým nájemným (hahá)
Slunný s výhledem
Všechno splňuje, jen o balkón jsem si zapomněla říct. Nevadí, příště.

A když už mi to čekání přišlo dlouhé, stačilo se jen rozhodnout a napsat si do kalendáře tenhle týden si najdu byt a příští se stěhuju. To se stalo v neděli. Příští čtvrtek už jsem byla na prohlídce bytu a v pátek skládala zálohu. Stačilo si přát a rozhodnout se. Do teď mě lehkost celého procesu ohromuje.

Netrvalo to ani měsíc a já jsem ve „svém“ bytě. Mám před sebou pověstnou První Noc v Novém Bytě. Našlapuji tu tiše jako bych se bála, že něco vyplaším. Možná to kouzlo okamžiku, možná svoje odhodlání, co já vím, ale je mi tu hezky.

P.S. A proč na místo, kde se nacházejí poklady? Protože byt  se nachází na místě, o kterém panuje pověst, že je tam ukrytý poklad. A já jich tam určitě najdu habaděj.
Tak Dobrou Noc a pššššt :-)

Nikola Hauserová
S láskou a zájmem se věnuji koučování. Bezpečně vás provedu horským terénem vaší zvolené cesty za sebepoznáním. Ráda s vámi objevím dary a možnosti, které v sobě skrýváte, abyste mohli svůj život tvořit k obrazu svému. Přečtěte si můj příběh.
Komentáře