Malé velké moudro pro potěchu srdce aneb Jak se okamžitě cítit lépe

IMG_20170926_104927

Všichni chceme. Něco. Jenže platí to, že pokud chceme dostávat, musíme také dávat.
A co takhle dát a nic za to nečekat? Dát něco jen tak? Tehdy pokud cítíme, že je to dobrý nápad.

Nechat se unést náhlou myšlenkou, nápadem, který zasvítí a rozzáří vás…

IMG_20170930_181246

Vracím se na parkoviště, kde jsem nechala stát auto a vidím, že hned vedle na autobusové zastávce stojí tři mladí lidé. Jak tak odemykám auto, probleskne mi hlavou myšlenka: „Když jsem takhle čekávala na autobus já, přála jsem si, aby mě některé z těch projíždějících aut svezlo. Jedu přeci stejným směrem jako ten autobus.“ A záhy se objevila další myšlenka: „Tak je svez, vždyť můžeš!“

Hned po téhle myšlence přišla jiná, poněkud méně zářivější, avšak o to záludnější: „Prosím tě, vykašli se na to, budeš trapná a směšná.“

Dvě možnosti. Obě čekající, která z nich si vyslouží mou důvěru.

Po chvilce vnitřního zápolení vyhrála ta první – zářivější.  V momentě, kdy jsem si uvědomila, že případný trapas není tak velká daň, zatímco to-vůbec-nezkusit je splátka mnohem větší.

Nestalo se to. Neztrapnila jsem se, nebyla jsem odmítnuta, nikdo se mi nevysmál do obličeje.

Do auta nadšeně nastoupili dva studenti a jedna studentka, všichni ze Španělska a celou cestu až do centra jsme si povídali. Odkud jsou, jak se jim líbí Liberec a že jim tu je zima. Děkovali za svezení, já jsem byla ráda, že jsem si zase popovídala anglicky a užívala jsem si toho blaženého pocitu, když se člověk potká s někým novým. A když vystoupili, slyšela jsem sama sebe, jak nahlas říkám:

„To bylo super!!!“

Na chvíli jsem se vrátila k momentu, kdy jsem vybírala – mezi zářivou myšlenkou, která se objevila odněkud mimo mou mysl a tou, která ten krásný zářivý nápad hned posoudila, zhodnotila, vypočítala náležitá „rizika“ a rychle smetla ze stolu v zájmu zachování bezpečí mého – čeho? Ega? Pravděpodobně, ego přeci nemá rádo nic nového. „Jenom prosím nedělej nic, co neznáme, neoslovuj cizince, nelez ze známého pohodlíčka“, říká.

Jak jsem přemýšlela, uvědomila jsem si, že kdybych se rozhodla jinak, přišla bych o krásný zážitek, který obohatil můj den. Přišla bych o ten pocit „To bylo super!!!“

IMG_20170829_130521

Není to žádné velké moudro a přeci je. Nepíšu to, protože mám chuť se chlubit, ale protože mám potřebu říct, že je to jednodušší než se nám zdá.

Přemýšlíme nad svými problémy, starostmi, hledáme východiska a nové cesty. Ztrácíme se v povinnostech, litujeme příležitostí, které nám utekly v minulosti, přehodnocujeme svoje „chyby“…a někdy…někdy se může stát, že se v tomhle myšlenkovém balastu topíme. Máme chmurné pocity.

Nevidíme, necítíme, že svět kolem nás ještě stále neztratil svou krásu. Uzdravení srdce a duše možná ještě chvíli potrvá, ale není to jen o čase, který musí uplynout, aby nám bylo lépe.

Na chvíli se můžeme vynořit ze svých vlastních trablů ven do světa, kde krása pořád ještě je. Odklonit svou pozornost od sebe samých a udělat něco pro druhého člověka. Jen tak. Bez nárokování, bez potřeby pochvaly, bez očekávání odměny. Jen tak.  Protože můžeme, protože chceme. Bez povinnosti, bez nutkavého pocitu „měl bych“ nebo tohle se ode mě očekává. Bez nároku na vrácení. Bez očekávání, že se dostaví TEN dobrý pocit.

Potěšit druhého s sebou přináší jedno velké kouzlo.

Ta radost v jeho očích se zázračně přenese na nás samotné. Tedy pokud ji neočekáváme. Když konáme, abychom potěšili, je veškerá naše odměna závislá na radosti druhého člověka. Když se však očekávané radování se nedostavuje, nebo není tak velké, jak jsme si ve svých představách vysnili, přichází pocit zklamání či rozčarování. Když však konáme pro druhé, ne pro sebe (ani pro radost, kterou tak chceme získat), najednou se to stane. Říkám tomu odměna od Vesmíru, ale můžete to nazývat, jak chcete.

IMG_20170929_134302

Buďte pozorní k té chvíli, která se zaručeně objeví. K chvíli, kdy k vám zdánlivě odnikud přiletí zářivá myšlenka, která vás vybídne k tomu, udělat něco jen tak pro druhého. Buďte pozorní i k té druhé myšlence, záludné, racionální, kritické, té, které vám možná našeptává, že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Buďte pozorní a pak si vyberte, které z nich chcete dát svou důvěru. A pak konejte nebo nekonejte. Ať tak či onak, čiňte vědomě ze svého vlastního rozhodnutí.

A pak mi o tom napište! Já tyhle příběhy miluju, tak si ho opravdu ráda přečtu.

Buďmě s láskou a lidští k sobě navzájem
Nikol

Nikola Hauserová
S láskou a zájmem se věnuji koučování. Bezpečně vás provedu horským terénem vaší zvolené cesty za sebepoznáním. Ráda s vámi objevím dary a možnosti, které v sobě skrýváte, abyste mohli svůj život tvořit k obrazu svému. Přečtěte si můj příběh.
Komentáře