Jak každodenně využít koupelnu k vysněné budoucnosti

sprcha

Píše se červenec 2016 a já přijíždím domů z dalšího modulu výcviku koučů. Nabitá vlastní motivací celým mým tělem cloumá potřeba zaznamenat si všechny budoucí cíle, na kterém jsem si v průběhu víkendu přišla. Všechno, co chci dokázat, jaká chci být a jak se chci mít. Energií doslova překypuji a netrpělivě chodím po svém bytě a hledám, jakou formou vyjádřit velký, úžasný a naplňující směr, jakým se chci vydat. Obyčejný papír mi nestačí. Potřebuji to vidět ve velkém, přesně tak, jak to cítím uvnitř sebe.

A pak se odněkud zrodil nápad!

Napíšu TO na stěnu! Časovou osu, do které zachytím všechny kroky směřující k cíli.

Sahám po černé tužce na oči a červené obličejové barvě, která mi zůstala z hokejového fandění. Na celou jednu vykachlíčkovanou stěnu, přímo naproti sprchovému koutu, kreslím časovou osu. Od července 2016 do května následujícího roku.

Květen 2017

Stojím v koupelně, prohlížím si osu a dochází mi, jak geniální nápad mi byl loni v létě poslán. Na začátku to byla jen idea a potřeba zachytit své sny ve velkém, ale osa na stěně zůstala a stala se živou součástí mého každodenního rytmu.

Každé ráno, když vstávám a každý večer předtím než jdu spát, mám stále před očima to, co je pro mě důležité. Jak běžel čas v kalendáři, dala se do běhu také časová osa. Vysněné cíle se začaly měnit na zdroje prožité radosti, získaných zkušeností, zážitky a vzpomínky.

Devadesát procent toho, co jsem si až do letošního května vysnila, se splnilo. Některé cíle se ukázaly jako slepé uličky, které k tomu, co chci, nepovedou. Na těch dalších se stále pracuje. Jiné skvělé věci a mnohem větší, než bych se odvážila si v létě 2016 přát, se staly jen díky tomu, že jsem se do téhle cesty vůbec pustila.

koupelna2

A jak tu tak stojím a zírám na tu osu, uvědomuji si, jak obrovský podíl měla její přítomnost na tom, že je dnes většina z toho realitou. Každodenně mě udržovala v kontaktu s tím, co je pro mě důležité. S tím, co se mnou rezonuje a s čím chci do budoucna rezonovat já.

Osa však byla jen začátek.

Kdykoliv mě od té doby potkala myšlenka, která mě silně oslovila a promlouvala nejen k mé mysli, ale zabrnkala na něco mnohem hlubšího uvnitř mě, vzala jsem tužku na oči a napsala ji na koupelnovou stěnu. Každá z těch myšlenek je pro mě spojena se silným příběhem, který se mi v průběhu uplynulých měsíců stal. Každá z nich mi denně říká, na co nezapomenout a proč. Každá z nich mi říká, abych se nenechala pohltit všedností, ale to že můžu volit – způsob, jakým budu každý  jednotlivý „obyčejný“ den žít.

Každá z nich mi připomíná, abych neupadla do stereotypu, ale vnímala sebe, zůstala u svých hodnot, abych se neztratila a měla na očích to, co mě posiluje i v takových chvílích, kdy se mi zdá, že nic nemá cenu, když se bojím, když se mi to chce vzdát, když si zase začnu myslet, že se věci dějí špatně…a v takových chvílích padnou mé oči vždycky na tu správnou myšlenku a vrátí mě zpět.

koupelna1

Denně si tak připomínám, že…

je nesmírně důležité se předčasně nevzdávat…

 se musím postavit věcem čelem…

mám tvořit stav vědomí tak, aby mi byl přátelský…

je důležité být, nejen dělat a mít…

mám být připravena kdykoliv odejít a přesto zůstávat, protože to stojí za to…

A tak kdykoliv jsem v tomhle prostoru, nejsem jen v koupelně, ale jsem na místě, které mě inspiruje a denně mě udržuje v kontaktu s tím, co je pro důležité.

Pokud se zajímáte o osobní rozvoj a čtete knihy této tématiky, tak jste určitě narazili na radu vytvořit si zvyk každodenního přepisování cílů. Také jsem to jeden čas zkoušela, ale postupně se z toho stala spíše povinnost. Cíle jsem přepsala, abych si mohla, odškrtnou „splněno“, ale prožitek se vytratil.

Napsat si cíl však nestačí. Vědět, co chceme a umět to pojmenovat, je jen jedna strana mince. Tou druhou a neméně podstatnou je pocit, jaký nám má dosažení cíle přinést. Díky vlastní představivosti si můžeme navodit, jak se budeme cítit .

Můžeme si vybavit, jak jsme se cítili, když přemýšlíme o své minulosti. Stejně můžeme pracovat se svou představivostí a nechat se zaplavit pocity, které přijdou, až se vysněná budoucnost stane skutečností. Představte si, že už to je, že už to máte, že jste tam, kde chcete být. A prožijte tu radost, naplnění, smysl, vášeň, úžas…

Také proto byly na konci mé osy hlavně pocity, které chci cítit a právě do nich jsem se během celého roku vžívala.

Přepisování cílů je skvělé, pokud se vám během něj podaří uplatnit obě dvě strany mince. Pokud se vám z něj stala jen další povinnost a seznam, který musíte přepsat, abyste měli hotovo, ale pocity se z něj vytratily, obklopte se svými cíli v prostoru. Jejich výhodou je, že jsou stále s vámi. Pracujete s nimi vědomě a stejně tak je máte na očích, když se zabýváte něčím jiným.

Pár praktických tipů

Na kachličky v koupelně se skvěle píše obličejovými barvami a tužkami na oči (existuje spousta barev obojího, takže vaší kreativitě se meze nekladou).

Pište pouze na kachličky, nikoliv do spár, měli byste problém s vymýváním.

Zachyťte své cíle, ale i myšlenky, které s vámi silně souladí, nejen líbivé citáty z internetu.

Napište si takové myšlenky, které vám vždy připomenou něco důležitého.

Tvořte postupně, nemusíte si hned počmárat koupelnu. Tvořte tak, jak to k vám bude přicházet.

Tvořte ze svého nitra.

Pokud se vám myšlenka koupelny nelíbí, pak existují ještě nástěnky a tabulové tapety (za mě je koupelna super v tom smyslu, že tam člověk začíná a končí svůj den).

Obměňujte. Pokud máme něco před očima stále, přestaneme to vnímat. Obsah můžete ponechat, přidejte „malůvky“, změňte barvy, místo,…

Bavte se tím!

koupelna3

Mít svůj směr a vědět, kam chceme dojít, je vůbec první podmínka pro to, abychom toho mohli dosáhnout. Někdy se cíle během cesty změní a to je naprosto v pořádku, ale jejich existence je důležitá proto, abychom vůbec mohli začít. Udělat první krok, tím „správným“, tedy svým směrem.

Ptáte se na druhou podmínku? Chtít a to skutečně.

A ta třetí? Pustit se do toho. Aktivně, s odvahou a láskou pro to, co chcete.

Já se s vámi loučím, v ruce svírám houbičku namočenou v jarové vodě, pod níž se červenočerná slova na koupelnové zdi mění v rozmazané šmouhy a nakonec mizí úplně. Je čas vytvářet nové plány a snít nové sny.

Jdete taky přetvářet svou koupelnu na prostor vaší inspirace?

Pokud se cítíte inspirovaní, pošlete mi fotku, mail nebo komentář. Tady pod článek nebo na na nikola@nikolahauserova.cz

Nikola Hauserová
S láskou a zájmem se věnuji koučování. Bezpečně vás provedu horským terénem vaší zvolené cesty za sebepoznáním. Ráda s vámi objevím dary a možnosti, které v sobě skrýváte, abyste mohli svůj život tvořit k obrazu svému. Přečtěte si můj příběh.
Komentáře